ŽIVÉ MĚSTO ANEB O KULTUŘE V ŘEVNICÍCH

Když míjíme plakátovací plochy nebo listujeme zpravodajem Ruch, máme právem dojem, že Řevnice jsou kulturním rájem. Jsme město s bohatou historií, potkává se tu neutuchající energie místních spolků s odkazem architektů jako byl Eduard Sochor. Aby nám bohatý kulturní život stále dělal radost a lidé, kteří se o něj starají, nevyhořeli, je dobré myslet na jeho podporu a vhodné zázemí.

Co kultura pro město znamená?

Je to tmel zážitků a vztahů, který drží komunitu pohromadě a dává důvod k hrdosti. Příležitost potkat sousedy, nabídnout dětem inspirativní prostředí a přitáhnout návštěvníky jedinečnými akcemi.
Většina akcí v Řevnicích dnes stojí na místních nadšencích a spolcích. Organizují trhy, kino, divadlo, výstavy, koncerty, festivaly či sousedské slavnosti. Ve volném čase, bez nároku na honorář, někdy za vlastní peníze. Dobrovolnictví je srdcem našeho města. Abychom ten motor udrželi v chodu, potřebuje systematickou a kompetentní podporu i zájem ze strany města. Bez toho se i největší srdcaři časem unaví.

Co chybí

Koncepce Město nemá jasně formulovanou vizi – co chce obyvatelům a návštěvníkům nabízet a co a jak bude podporovat. Nejde jen o peníze, ale i o systém pravidelné propagace, drobné služby (tisk plakátů, zapůjčení stánků) či podporu malých spolkových investic.Dramaturgie Chybí jasná, nápaditá dramaturgie. Na městském kulturním středisku schází člověk, který by se na plný úvazek věnoval koordinaci kulturních akcí a jejich propagaci s využitím komunikačních prostředků (RUCH, elektronická média, mobilní rozhlas). Člověk, který by se věnoval spolupráci se spolky, místními podnikateli coby sponzory a skrze regionální i celostátní dotační programy do města dokázal přinést další peníze.

Propagace Příklad za všechny: Filharmonie v lese - jediná skutečně městská a exkluzivní akce za stovky tisíc měla v květnovém čísle zpravodaje RUCH jen stručnou zmínku coby jedna z mnoha akcí v Lesním divadle. Nedostala ani viditelné místo na městském webu a o banner na náměstí se dělila s Pivním festivalem.

Podpora Klíčový je předvídatelný a transparentní grantový systém. Pokud se podpora rozděluje mimo schválená pravidla jednorázově a bez zdůvodnění (jako u nedávného příspěvku 50 tisíc korun pro hostující festival Porta), vyvolává to pocit nerovných podmínkách. Kultura je důležitá investice do identity města. Finance v grantových programech pro spolky je třeba pravidelně navyšovat o inflaci a pamatovat i na flexibilní podporu pro nečekané projekty.

Místa pro kulturu a setkávání si zaslouží péči

Abychom z řevnických "klenotů" jako je Lesní divadlo nebo Dřevák, ale i široko daleko jediné náměstí nebo park v Havlíčkových sadech vytěžili maximum, měli bychom se na ně dívat strategicky.

Náměstí: V letošním roce má začít rekonstrukce. Je ale v projektu připraveno vše pro rozkvět kulturního a komunitního života? Pohřební ústav v budově radnice není to pravé pro živé centrum. Co třeba moderní informační a kulturní centrum nebo zázemí pro setkávání seniorů?

Lesní divadlo: Více než stoletý republikový unikát si zaslouží ucelenou studii rekonstrukce a vizuálního sjednocení. Ne investice ad hoc, ale s dlouhodobým výhledem, třeba postupně, ale tak, aby nabídly účinkujícím i divákům komfort a další možnosti využití areálu.

Dřevák: O pronájmu tohoto mimořádného prostoru dnes rozhoduje vedení ZUŠ. Podmínky pro její prezentaci musí zůstat zachovány, škola dosahuje špičkových výsledků. S koncem dotační udržitelnosti by ale mohl Dřevák volné termíny nabídnout ke komerčním pronájmům, které by pod dohledem dramaturgické rady přinesly řevnické kultuře další prostředky.Městská knihovna: Knihovna potřebuje uživatelsky přívětivější prostor, nejlépe ve zrekonstruované "staré škole" na náměstí (projekt je připravený), a otevírací dobu, která půjde naproti potřebám čtenářů. Její provoz má rezervy - moderní městské knihovny nejsou jen půjčovnou knih, ale i místem pro setkávání, pořádají výstavy, přednášky, besedy, autorská čtení. Jsou centrem paměti města.

Veřejný prostor a parky: Pravidelnou péči a doplnění by si zasloužil mobiliář a objekty v Havlíčkových sadech, včetně důstojného přemístění a restaurování soch Kryštofa Trubáčka (aktuálně schovaných mezi poštou a restaurací). Veřejný prostor města, včetně povrchů a mobiliáře, by měl mít jednotný koncept, aby získal styl a harmonickou tvář. Měl by sloužit všem - seniorům lavičky na místech, kde si potřebují odpočinout, a dětem drobné herní prvky, kde se mohou zabavit, než rodiče vyřídí, co potřebují.

Jak vidíte kulturu v Řevnicích vy?