POMOZME MĚSTU ODOLAT SUCHU

Letošní léto zřejmě nenechalo nikoho soudného na pochybách, s jakými projevy klimatické změny se budeme v ČR a v celé Evropě stále více setkávat. Vysoké teploty, vedoucí k výrazně vyššímu výparu, spolu se změnou charakteru a četností srážek, přináší novou podobu sucha, které přesahuje naše nejpesimističtější obavy. Ostatně i v Řevnicích jsme kromě seschlých zahrad a trpící vegetace také zaznamenali novou vlnu vysychání studní – potkalo to i mě, přestože studnu téměř nepoužívám a žiji necelých 300 m vzdušnou čarou od řeky – hladina spodní vody by zde tedy měla být poměrně vysoká.

Situace je ale vážná nejen v povrchových vrstvách půdy. Vysoký odpar z půdy a povrchových zdrojů vody spolu s nedostatkem srážek totiž dopadá i na rezervoáry podzemních vod. Dlouhodobý vliv zde má pak také nedostatek sněhové pokrývky v zimních měsících, který znemožňuje podzemní zásoby průběžně doplňovat.

Níže se např. můžeme podívat na stav mělkých vrtů v evidenci ČHMU na konci tohoto léta. Jak vidno, naprostá většina ukazuje vysoce podnormální stav.

Obr. 1 Stav mělkých vrtů v evidenci ČHMU ke dni 30.8. 2026

Zdroj: ČHMU, https://www.chmi.cz/voda/podzemni-vody

Na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu je možné zjistit další podrobnosti ke všem typům sucha, které rozeznáváme (ano, je jich víc) – tedy k suchu meteorologickému (četnost srážek), suchu půdnímu (nasycenost půdy vodou) i suchu hydrologickému, což je právě stav povrchových i podzemních vod, který dokumentuje obrázek výše.

A nyní ta klíčová otázka z našeho úvodního článku: co mohou obce v tomto směru do budoucna dělat, aby se na všechny podoby sucha připravily? A aby se připravily i na další extrémní projevy klimatické změny? Řešení jsme již krátce zmínili, je ale dobré si připomenout klíčovou strategii, a tou je vodu v intravilánu i extravilánu maximálně zadržet a využít. Voda a vegetace jsou základními "klimatizačními jednotkami" města – pomáhají ho ochlazovat. Naopak úhlavním nepřítelem jsou pro nás v tomto směru velké zpevněné plochy bez zastínění, které se mohou v extrémních letních dnech stát některým občanům až životu nebezpečné. Bohužel teplo nakumulované přes den má tendenci se v pevných površích a domech držet i do noci a vzniká tzv. efekt tepelného ostrova.

Do budoucna nabudou po celém městě velký význam dešťové záhony. Je to opatření překvapivě levné, přitom ale nesmírně účinné. Voda stékající jinak bezúčelně a často i ničivě dolů ulicemi se dá vhodným vyspádováním vozovky svést do zelených pásů po jejích stranách a udržovat tak vegetaci živou a zároveň využívat chladící efekt při jejím odpařování. Pozitivní vlaštovka je v tomto směru rekonstrukce ulic v lokalitě Na vrážce, bude ale nutné postupně toto řešení zavést i v dalších řevnických ulicích. Kompletní výměny povrchů silnic jsou samozřejmě nesmírně finančně náročné a nelze čekat, že k nim dojde všude. Instalací příčného odvodnění a vyspádováním zelených pruhů kolem vozovek se ale dá dosáhnout překvapivě hodně i při mnohem menší investici.

Obr. Takto nám v řevnických ulicích po nepropustných površích bezúčelně uniká voda a zahlcuje kanalizaci a následně čističku odpadních vod. Vyspádováním vozovky nebo příčným odvodněním do zelených pásů by se dalo dosáhnout alespoň částečného zasáknutí vody v místě dopadu.

Na tomto místě je nutné říct, že Řevnice mají podobně jako jiné obce u Berounky morfologickou nevýhodu v poměrně prudkých svazích – voda má tendenci se rozběhnout při prudkých srážkách velkou silou a často je pak těžké navrhovat adekvátní řešení na "malém" prostoru ulic prakticky na samém dně údolí. Obecným pravidlem tak zůstává, že čím výše ve svahu a na čím větší ploše vodu zadržíme, tím méně jí pak musíme "řešit" dole v ulicích města. Proto bude hrát velkou roli, jakou péči dostanou lesní pozemky nad obcí a kolik vody se podaří zadržet zde. Po mnoha procházkách místními lesy zde ještě vidím prostor pro zlepšování a věřím, že by se aktivní spoluprací se správci místních toků (Lesy ČR) a lesním hospodářem dalo drobnými, ale plošnými opatřeními dosáhnout toho, aby více vody v lesích zůstalo a zasáklo se tam. Je to ostatně nejlepší řešení i pro les samotný, protože vláhu pro svůj růst potřebuje.

V budoucnu bude také důležité využít na maximum chladivého efektu vody i v ulicích obce. Možná se zdá, že s Berounkou na dosah se nemusíme touto problematikou tolik zabývat, to je ale velký omyl. Ne každý se může kvůli věku či pohybovým omezením k vodě dostat a především potřebujeme ulice, kde bude možné se i v extrémně teplých letních dnech, jaké jsme letos zažili, bezpečně pohybovat. Bude proto klíčové instalovat mlžítka či drobné fontánky – a to nejen na náměstí, ale i na jiných místech, kde se často pohybují lidé.

Představila jsem jen některá z řešení, které bych v Řevnicích v příštích letech ráda viděla vznikat a k jejichž realizaci ráda svou prací přispěji. Pokud vás tyto nápady zaujaly nebo o nich chcete diskutovat, neváhejte se mi ozvat. Ráda bych se zabývala také otázkou větších vodozádržných opatření v plánech města a problematikou obecních vrtů, ale to snad až příště.

Tereza Vohryzková
email: tvereza@gmail.com